Technologie virtuální sítě typu Ethernet je podporována v operačním systému AIX 5.3 na hardwaru POWER5. Tato technologie umožňuje komunikaci mezi logickými částmi v témže systému prostřednictvím IP pomocí softwarového přepínače pro VLAN v systémech používajících POWER5. Technologie SEA (Shared Ethernet Adapter), která je součástí volitelné funkce produktu Virtual I/O Server na hardwaru POWER5, umožňuje logickým částem komunikovat s ostatními systémy, aniž by bylo nutné jednotlivým logickým částem přiřazovat sloty fyzické sítě typu Ethernet.
Vytváření virtuálních sítí spolu s ostatními virtualizačními technologiemi POWER5 nabízí v konfiguračních scénářích větší flexibilitu. Konsolidace zátěže lze dosáhnout s větší kontrolou nad přidělováním prostředků. Rovněž lze zlepšit dostupnost sítě pro více systémů s méně prostředky díky kombinaci virtuální sítě typu Ethernet, sdílené sítě typu Ethernet a agregace propojení v produktu Virtual I/O Server. Pokud není dostatek fyzických slotů k tomu, aby bylo možné alokovat fyzický síťový adaptér ke každé síti logické části, pak je využití virtuální sítě typu Ethernet a produktu Virtual I/O Server nejlepším řešením pro přesměrování IP, jelikož nekomplikuje topologii sítě IP.
Servery IBM eServer p5 a IBM eServer i5 podporují komunikaci mezi logickými částmi pomocí virtuální sítě. Virtuální adaptéry Ethernet jsou připojeny k přepínači Ethernet typu IEEE 802.1q (VLAN). Pomocí této funkce přepínače mezi sebou mohou logické části komunikovat prostřednictvím virtuálních adaptérů typu Ethernet a přiřazení VID (ID sítě VLAN), což jim umožňuje sdílet společnou logickou síť. Vytváření virtuálních adaptérů typu Ethernet a přiřazení VID se provádí pomocí konzole HMC (Hardware Management Console). Systém přenáší pakety tím způsobem, že je kopíruje přímo z paměti odesílající logické části do vyrovnávací paměti přijímající logické části bez jakéhokoliv dalšího přechodného ukládání do vyrovnávací paměti.
Počet virtuálních adaptérů typu Ethernet na jednu logickou část se liší podle operačního systému. Operační systém AIX 5.3 omezuje počet virtuálních adaptérů sítě Ethernet na 256 v jedné logické části. Počet dalších hodnot VID, které mohou být vedle primárního VID (PVID) přiřazeny každému virtuálnímu adaptéru typu Ethernet, je 20, tudíž každý virtuální adaptér typu Ethernet může být využíván pro přístup k 21 sítím. Konzole HMC generuje adresy MAC lokálně spravované sítě typu Ethernet pro virtuální adaptéry typu Ethernet tak, aby tyto adresy nekolidovaly s adresami MAC fyzických adaptérů typu Ethernet. Adresa je generována na základě sériového čísla systému, ID logické části a ID adaptéru, aby byla mezi virtuálními adaptéry typu Ethernet zajištěna jedinečnost.
Při použití produktu IVM (Integrated Virtualization Manager) je povolen pouze identifikátor PVID (nejsou povoleny žádné další virtuální sítě VLAN). Identifikátor PVID v tomto případě může být pouze 1 - 4. Při použití produktu VPM (Virtual Partition Manager) může mít každá logická část maximálně jeden virtuální adaptér sítě Ethernet pro každý identifikátor PVID z rozsahu 1 - 4.
U operačních systémů, které nepracují se sítí VLAN, je každý virtuální adaptér typu Ethernet vytvořen pouze pomocí PVID (bez dodatečných hodnot VID) a produkt POWER Hypervisor zajistí, aby byly z paketů odstraněny příznaky VLAN před jejich dodáním do logické části. V případě operačních systémů, které pracují se sítí VLAN, lze vedle PVID přiřadit i další hodnoty VID a produkt POWER Hypervisor odstraní příznaky všech paketů, které budou dodány s příznakem PVID. Jelikož počet podporovaných virtuálních adaptérů typu Ethernet na jednu logickou část je poměrně vysoký, je možné mít několik virtuálních adaptérů typu Ethernet, přičemž každý adaptér je používán pro přístup k jediné síti, a tudíž je mu přiřazen pouze PVID, čímž se vyhnete přiřazování dalších VID. Tato metoda má také tu výhodu, že operační systém používající virtuální adaptéry typu Ethernet nevyžaduje další konfiguraci VLAN.
Jakmile je v logické části aktivována určitá virtuální síť typu Ethernet, vytvoří se v této logické části síťové zařízení nazvané entX. Uživatel potom může vhodně nastavit konfiguraci TCP/IP, aby bylo možné komunikovat s ostatními logickými částmi.