Technologie virtuální sítě typu Ethernet je podporována verzemi 2.4 a 2.6 jádra operačního systému Linux v hardwaru POWER5. Virtuální síť typu Ethernet umožňuje komunikaci mezi logickými částmi prostřednictvím IP v témže systému pomocí softwarového přepínače pro VLAN v systémech POWER5. Můstkový modul jádra operačního systému Linux spolu s balíkem můstkových obslužných programů umožňuje logickým částem komunikovat s jinými systémy, aniž by bylo nutné jednotlivým logickým částem přiřazovat sloty fyzické sítě typu Ethernet.
Vytváření virtuálních sítí spolu s ostatními virtualizačními technologiemi POWER5 nabízí v konfiguračních scénářích větší flexibilitu. Snadno lze dosáhnout konsolidace zátěže i větší kontroly nad přidělováním prostředků. Je také možné zvýšit dostupnost sítě pro více systémů s méně prostředky pomocí kombinace virtuální sítě typu Ethernet, můstkového modulu jádra a vazebného modulu jádra. Pokud není dost fyzických slotů k alokaci fyzického síťového adaptéru ke každému síťovému přístupu logické části, pak je využití virtuální sítě typu Ethernet a můstkového modulu jádra nejlepším řešením pro přesměrování IP, protože nekomplikuje topologii sítě IP.
Hardware IBM System p5 a eServer p5 podporuje komunikaci mezi logickými částmi pomocí virtuální sítě. Virtuální adaptéry Ethernet jsou připojeny k přepínači Ethernet typu IEEE 802.1q (VLAN). Pomocí této funkce přepínače mezi sebou mohou logické části komunikovat prostřednictvím virtuálních adaptérů typu Ethernet a přiřazení VID (ID sítě VLAN), což jim umožňuje sdílet společnou logickou síť. Vytváření virtuálních adaptérů typu Ethernet a přiřazení VID se provádí pomocí konzole HMC (Hardware Management Console). Systém přenáší pakety tím způsobem, že je kopíruje přímo z paměti odesílající logické části do vyrovnávací paměti přijímající logické části bez jakéhokoliv dalšího přechodného ukládání do vyrovnávací paměti.
Počet virtuálních adaptérů typu Ethernet na jednu logickou část se liší podle operačního systému. Verze 2.4 jádra operačního systému Linux podporuje až 100 virtuálních adaptérů typu Ethernet, zatímco verze 2.8 jádra operačního systému Linux může podporovat až 32 768 virtuálních adaptérů typu Ethernet. Počet dodatečných hodnot VID, které mohou být vedle Primárního VID (PVID) přiřazeny každému virtuálnímu adaptéru typu Ethernet, je 19, tudíž každý virtuální adaptér typu Ethernet může být využíván pro přístup k 20 sítím. Konzole HMC (Hardware Management Console) generuje adresy MAC lokálně spravované sítě typu Ethernet pro virtuální adaptéry typu Ethernet tak, aby tyto adresy nekolidovaly s adresami MAC fyzického adaptéru typu Ethernet. Adresa je generována na základě sériového čísla systému, ID logické části a ID adaptéru, aby byla mezi virtuálními adaptéry typu Ethernet zajištěna jedinečnost.
Při použití produktu IVM (Integrated Virtualization Manager) je povolen pouze identifikátor PVID (nejsou povoleny žádné další virtuální sítě VLAN). Identifikátor PVID v tomto případě může být pouze 1 - 4. Při použití produktu VPM (Virtual Partition Manager) může mít každá logická část maximálně jeden virtuální adaptér sítě Ethernet pro každý identifikátor PVID z rozsahu 1 - 4.
U operačních systémů bez sítě VLAN je každý virtuální adaptér sítě Ethernet vytvořen pouze pomocí PVID (bez dalších hodnot VID) a hypervizor POWER zajistí, že u paketů budou odstraněny příznaky VLAN ještě před jejich dodáním do LPAR. V případě systémů se sítí VLAN, jako je operační systém Linux s modulem VLAN, můžete kromě PVID přiřadit další hodnoty VID a hypervizor POWER odstraní příznaky všech paketů, které budou doručeny s příznakem PVID. Jelikož počet podporovaných virtuálních adaptérů typu Ethernet na jednu logickou část je poměrně vysoký, je možné mít několik virtuálních adaptérů typu Ethernet, přičemž každý adaptér je používán pro přístup k jediné síti, a tudíž je mu přiřazen pouze PVID, čímž se vyhnete přiřazování dalších VID. Tato metoda má také tu výhodu, že operační systém používající virtuální adaptéry typu Ethernet nevyžaduje další konfiguraci VLAN.
Jakmile je v logické části aktivována konkrétní virtuální síť typu Ethernet, vytvoří se v této logické části síťové zařízení nazvané ethX. Uživatel potom může vhodně nastavit konfiguraci TCP/IP, aby bylo možné komunikovat s ostatními logickými částmi.