Systémový plán je specifikace hardwaru a logických částí obsažených v jednom nebo více systémech. Každý systémový plán je uložen v souboru systémového plánu. Soubor systémového plánu můžete importovat na konzoli HMC (Hardware Management Console) a systémový plán můžete implementovat do systémů spravovaných konzolí HMC. Při implementaci systémového plánu do spravovaného systému vytvoří konzole HMC ve spravovaném systému logické části zadané v plánu. Logické části zadané v systémovém plánu můžete vytvořit všechny, nebo si můžete vybrat jen některé.
Můžete použít nástroj SPT (System Planning Tool) a specifikovat a ověřit hardware a logické části pro spravovaný systém a potom uložit specifikaci do souboru systémového plánu. Potom můžete importovat soubor systémového plánu na konzoli HMC, která spravuje systém, a implementovat systémový plán do spravovaného systému. Alternativně můžete použít příkaz mksysplan v rozhraní příkazového řádku konzole HMC a vytvořit systémový plán založený na konfiguraci logické části jednoho ze systémů spravovaných konzolí HMC. Potom můžete pomocí systémového plánu vytvořit identické konfigurace logických částí ve spravovaných systémech se stejným hardwarem. Další informace o vytváření systémových plánů vycházejících ze stávající konfigurace logických částí najdete na hlavní straně příkazu mksysplan.
Systémové plány slouží k vytvoření logických částí v nových spravovaných systémech, ve kterých ještě nejsou vytvořeny logické části. Systémový plán můžete implementovat ve fázích, přičemž některé logické části vytvoříte v jedné fázi a další v dalších fázích. Systémový plán však nemůžete implementovat ve spravovaném systému, pokud je tento systém rozdělen na logické části, které nejsou obsažené v systémovém plánu. Rovněž pokud provádíte rozmístění systémového plánu ve fázích a mezi jednotlivými fázemi změníte alokace prostředků v logických částech spravovaného systému, můžete se v dalších fázích vyhnout problémům při ověřováním platnosti tak, že systémový plán vytvoříte znovu se změněnými alokacemi prostředků.
Než budete moci systémový plán použít k vytvoření logických částí, musí se soubor systémového plánu nacházet na konzoli HMC, která spravuje systém, do něhož chcete systémový plán implementovat. Pokud soubor systémového plánu na konzoli HMC ještě neexistuje, musíte jej na konzoli HMC importovat. Soubor můžete na konzoli HMC importovat jedním z následujících postupů:
Po importu souboru systémového plánu na konzoli HMC můžete systémový plán obsažený v tomto souboru implementovat do spravovaných systémů spravovaných touto konzolí HMC.
Soubor systémového plánu má příponu .sysplan.
Při implementaci systémového plánu konzole HMC ověřuje platnost tohoto plánu. Konzole HMC implementuje systémový plán do spravovaného systému, pouze pokud je úroveň schématu systémového plánu podporována konzolí HMC, formát systémového plánu je platný a hardware a všechny logické části spravovaného systému úspěšně projdou ověřením platnosti.
Při ověřování platnosti hardwaru spravovaného systému porovnává konzole HMC informace systémového plánu s hardwarem dostupným ve spravovaném systému:
Ověření platnosti hardwaru je úspěšné v případě, že se hardware shoduje s hardwarem zadaným v systémovém plánu. Hardware ve spravovaném systému může úspěšně projít ověřením platnosti, i když obsahuje dodatečné prostředky na rámec prostředků zadaných v systémovém plánu, nicméně se však musí alespoň shodovat s hardwarem zadaným v systémovém plánu. V systémovém plánu je například zadán server se dvěma procesory, 8 GB paměti a určité umístění fyzických I/O adaptérů v systémové jednotce. Server, který obsahuje dva procesory a 16 GB paměti, který splňuje umístění fyzických I/O adaptérů v systémové jednotce a který obsahuje rozšiřující jednotku s dalšími fyzickými I/O adaptéry, projde ověřením platnosti úspěšně. Server obsahující 4 GB paměti bude při ověření platnosti neúspěšný. Server bude při ověření platnosti také neúspěšný, pokud je v systémovém plánu zadán v určitém slotu určitý typ fyzického I/O adaptéru, ale systémová jednotka má v tomto slotu jiný typ fyzického I/O adaptéru. (Je-li však v systémovém plánu uveden prázdný slot, ověření platnosti povolí v tomto slotu libovolný typ fyzického I/O adaptéru.)
Při ověřování platnosti stávající logické části ověří konzole HMC pro tuto část následující položky. Je-li libovolný z těchto kroků pro stávající logickou část negativní, je ověření platnosti neúspěšné.
Pokud server například má stávající logickou část s ID 1, hledá konzole HMC v systémovém plánu logickou část s ID 1. Pokud tato logická část existuje a pokud má profil logické části s názvem SUPPORT, zjistí konzole HMC, zda stávající logická část má profil logické části nazvaný SUPPORT. Pokud ano, konzole HMC ověří, zda prostředky zadané v profilu logické části SUPPORT v systémovém plánu jsou obsaženy v profilu logické části SUPPORT ve stávající logické části.
Konzole HMC při ověřování platnosti profilů logických částí porovnává následující prostředky v profilech logických částí:
Pokud je v profilu logické části SUPPORT v systémovém plánu zadáno například 2 GB paměti a v profilu logické části SUPPORT pro existující logickou část 3 GB paměti, je množství paměti platné. Pokud je v profilu logické části SUPPORT v systémovém plánu zadáno 4 GB paměti a v profilu logické části SUPPORT pro existující logickou část 3 GB paměti, není množství paměti platné. Je-li profilu logické části SUPPORT přiřazen fyzický I/O slot P1 v systémovém plánu a pro existující logickou část nikoliv, není přiřazení fyzického slotu platné. Pokud profilu logické části SUPPORT v systémovém plánu není přiřazen fyzický I/O slot P2, pak nezáleží na tom, zda je, či není tento slot přiřazen profilu logické části SUPPORT pro existující logickou část.
Konzole HMC neověřuje platnost diskových jednotek srovnáním diskových jednotek připojených k fyzickým I/O adaptérům s diskovými jednotkami zadanými v systémovém plánu. Musíte zajistit, aby diskové jednotky nainstalované ve spravovaném systému podporovaly požadovanou konfiguraci logických částí.
Konzole HMC rovněž neinstaluje operační systémy do logických částí. Z toho důvodu není konzole HMC schopna nakonfigurovat virtuální I/O adaptéry v operačních systémech tak, aby logické části mohly poskytovat virtuální paměťové prostředky jiným logickým částem. Po implementaci systémového plánu musíte provést tyto úkoly manuálně.