Toto téma podává přehled o účelu, postupech a nástrojích, které jsou k
dispozici pro vytváření a správu logických částí na hardwaru
IBM Systems a
eServer
.
Rozdělení na logické části umožňuje serveru pracovat tak, jako by se jednalo o
dva či více samostatných serverů. Při rozdělení serveru na logické části rozdělujete
prostředky na serveru do podmnožin nazývaných logické části. Jednotlivým logickým
částem lze přiřazovat prostředky, jako jsou procesory, paměť a I/O zařízení. Do logické
části můžete též instalovat software. Logická část tak funguje jako nezávislý logický sever, jenž
obsahuje procesor paměť a I/O prostředky, které jsou této logické části přiřazeny.
Příkladem softwaru, který lze nainstalovat, jsou operační systémy
AIX,
i5/OS a
Linux nebo produkt Virtual I/O Server.
Logické části sdílejí některé systémové atributy, jako je sériové číslo a model systému a kód označení
procesoru. Ostatní systémové atributy se mohou u jednotlivých logických částí lišit.
K rozdělení serveru na logické části je třeba použít příslušné nástroje. Typ nástroje použitého k rozdělení serveru závisí na modelu serveru, na operačním systému a na požadovaných funkcích, které by měl server plnit.
Výhody rozdělení na logické části
- Konsolidace serverů
- Rozdělením jednoho serveru na logické části můžete snížit počet serverů, které váš
podnik potřebuje. Do jediného systému rozděleného na logické části je možné sloučit několik serverů. Tím se minimalizuje nutnost dalšího vybavení a zároveň i dalších nákladů
na toto vybavení.
- Sdílení prostředků
- Hardwarové prostředky můžete snadno přesouvat z jedné logické části do jiné podle
měnících se potřeb. Funkce, jako je například
Micro-Partitioning, umožňují automatické sdílení
procesorových prostředků logickými částmi, které využívají sdílenou společnou oblast
zpracování. Jiné funkce, jako například dynamické rozdělení systému
na logické části, umožňují ručně přesouvat prostředky mezi spuštěnými logickými
částmi, aniž by bylo nutné je vypínat či restartovat.
- Údržba nezávislých serverů
- Vyhrazením určité části prostředků (disková paměťová jednotka, procesory, paměť
a I/O zařízení) se dosáhne logické izolace softwaru.
Jsou-li správně nakonfigurovány, vykazují logické části také určitou odolnost proti
selhání hardwaru.
Samostatné logické části umožňují od sebe oddělit dávkové
a 5250 OLTP zatížení, které v neděleném systému nemusí vždy
společně fungovat.
- Vytvoření smíšeného provozního a testovacího prostředí
- Na jediném serveru můžete kombinovat provozní i testovací
prostředí.
V provozní logické části se spouštějí hlavní podnikové aplikace, zatímco testovací
logická část se používá k testování softwaru. Selhání v testovací logické části, jakkoli neplánované, nenaruší běžné
podnikové operace.
- Sloučení provozního a testovacího prostředí
- Rozdělení na logické části umožňuje přidělit provozním a testovacím serverům
samostatné logické části, a eliminuje tak nutnost nákupu dalšího hardwaru a
softwaru. Po dokončení testování mohou být prostředky přidělené testovací logické
části vráceny provozní logické části nebo tam, kde jsou potřeba. Vývoj a testování nových projektů může probíhat na témže hardwaru, na kterém budou
tyto projekty nakonec provozovány.
- Provoz integrovaných klastrů
- Pomocí softwaru s vysokou dostupností je možné server rozdělený na logické
části provozovat jako integrovaný klastr. Integrovaný klastr lze využít k ochraně serveru před většinou neplánovaných výpadků
v logické části.
I když používání logických částí přináší mnoho výhod, je třeba zvážit
následující skutečnosti, než se rozhodnete pro rozdělení systému na logické
části.
- Selhání procesoru a paměti může vyústit v selhání celého serveru se všemi jeho logickými částmi. (Selhání jednotlivého I/O zařízení ovlivní pouze tu logickou část, k níž náleží.)
Riziko selhání systému snížíte, pokud prostřednictvím rozhraní ASMI (Advanced
System Management Interface) nastavíte server tak, aby automaticky dekonfiguroval vadné
procesorové nebo paměťové moduly. Poté, co server dekonfiguruje vadný procesorový nebo
paměťový modul, pokračuje v činnosti bez tohoto modulu.
- K úspěšnému zavedení logických částí na serveru je třeba načerpat řadou nových
informací.
- Správa konsolidovaného systému může být v některých ohledech náročnější, než správa
více menších systémů, zvláště pokud jsou prostředky konsolidovaného systému využívány na
úrovni, která se blíží hranici kapacity. Předpokládáte-li, že budete server využívat na úrovni blížící se hranici jeho kapacity, měli byste uvažovat o pořízení modelu, který podporuje funkci
CoD (Capacity on Demand).
Sdílení prostředků
I když každá logická část funguje jako
nezávislý server, logické části mohou určité systémové prostředky navzájem sdílet. Tato
schopnost sdílení prostředků mezi více logickými částmi umožňuje zvýšit využití
prostředků na serveru a efektivně přesouvat tyto prostředky tam, kde je třeba.
Níže uvedený přehled představuje některé ze způsobů sdílení prostředků
logickými částmi. (V případě některých modelů serveru jsou uvedené funkce volbami, k nimž
potřebujete aktivační kód.)
- Sdílené zpracování (Micro-Partitioning)
umožňuje logickým částem sdílet procesory ze společné sdílené oblasti zpracování. Tato společná oblast zahrnuje všechny procesory serveru, které nejsou vyhrazeny konkrétním logickým částem.
Každé logické části, která používá sdílenou společnou oblast zpracování, je z této
oblasti přiřazeno určité množství výkonu.
Každá logická část, která používá sdílenou společnou oblast zpracování, je však
navíc předem nastavena tak, že může použít nevyužité množství výkonu ze sdílené
společné oblasti zpracování, pokud bude potřebovat větší množství výkonu,
než má přidělno.
Množství výkonu, které může logická část takto využívat, je omezeno pouze nastavením
jejího virtuálního procesoru a množstvím nevyužitého výkonu, který je ve sdílené
společné oblasti zpracování k dispozici. Další informace o funkci
Micro-Partitioning najdete v tématu
Sdílené procesory.
- Dynamické rozdělení na logické části umožňuje ručně přesouvat prostředky
mezi spuštěnými logickými částmi, aniž by bylo nutné tyto části je vypínat či restartovat. To vám
umožní sdílet zařízení, která jsou logickými částmi využívána jen občas. Pokud například
logické části na serveru pouze příležitostně používají optické zařízení, můžete přiřadit jediné
optické zařízení více logickým částem jako požadované zařízení.
Toto optické zařízení bude v jednom okamžiku vždy náležet pouze jedné logické části, ale pomocí
funkce dynamického rozdělení systému jej budete moci přesouvat mezi logickými částmi podle potřeby.
Servery spravované nástrojem
Integrated Virtualization Manager podporují dynamické rozdělení
pouze u řídicí logické části. Servery spravované
nástrojem Virtual Partition Manager dynamické rozdělení na logické části nepodporují.
- Virtuální I/O prostředky umožňují logickým částem přístup a používání I/O prostředků v ostatních logických částech.
Například virtuální Ethernet vám umožní vytvořit virtuální síť LAN, která vzájemně
propojí logické části na serveru.
Pokud bude mít některá z logických částí fyzický adaptér Ethernet připojený k
externí síti, můžete nakonfigurovat její operační systém tak, aby propojil virtuální
síť LAN s tímto fyzickým adaptérem. Tím umožníte logickým částem na serveru sdílet fyzické připojení k externí síti.
Podporované operační systémy a software
Operační
systémy a software, které jsou podporovány na hardwaru IBM
eServer, se liší podle
produktové řady serverů.
Tabulka uvádí přehled podporovaných operačních systémů a softwaru pro jednotlivé řady.
Tabulka 1. Operační systémy a software podporované v prostředí IBM Systems a eServer| |
IBM eServer i5 |
IBM System p5 a eServer p5 |
IBM eServer OpenPower |
| AIX |
Ano |
Ano |
Ne |
| i5/OS |
Ano |
Ano |
Ne |
| Linux |
Ano |
Ano |
Ano |
| Virtual I/O Server |
Ano |
Ano |
Ano |
| Integrované prostředí Windows na serveru iSeries |
Ano |
Ano |
Ne |
| Integrované prostředí
Linux na serveru
iSeries |
Ano |
Ano |
Ne |
Spravované systémy
Do spravovaného systému můžete nainstalovat
jeden operační systém a používat tento spravovaný systém v konfiguraci nerozdělené na
logické části. Nebo zde můžete naopak pomocí nástroje pro rozdělování na logické části,
například konzole HMC
(Hardware Management Console), vytvořit několik logických částí.
Konzole HMC umožňuje správu logických částí ve spravovaném systému.
Na tomto obrázku vidíte logické části systému u jednotlivých
spravovaných systémů s operačními systémy nainstalovanými na diskových jednotkách
fyzického serveru a rozšiřujících jednotkách.
Konzole HMC je připojena současně k
oběma spravovaným systémům a umožňuje správu obou těchto systémů z jednoho místa.