Profil logické části je záznam na konzoli HMC (Hardware Management Console) který specifikuje možnou konfiguraci pro logickou část. Když aktivujete profil logické části, pokusí se spravovaný systém spustit tuto logickou část s použitím konfiguračních údajů uvedených v tomto profilu. Toto téma obsahuje demonstrační ukázku ve formátu Flash se scénářem vytváření profilů logických částí na serveru.
Profil logické části určuje systémové prostředky požadované pro logickou část, a dále minimální a maximální množství systémových prostředků, které může logická část využívat. Systémové prostředky uvedené v profilu logické části zahrnují procesory, paměť a I/O prostředky. Profil logické části rovněž obsahuje určitá provozní nastavení logické části. Profil logické části můžete nastavit například tak, že když je aktivován, logická část se nastaví na automatické spuštění při příštím spuštění spravovaného systému.
Každá logická část systému spravovaném pomocí konzole HMC má vždy nejméně jeden profil. V případě potřeby můžete pro logickou část vytvořit další profily s odlišnými specifikacemi prostředků. Pokud vytváříte pro logickou část více profilů, musíte označit jeden z nich za předvolený profil logické části. Pokud neuvedete, že má být aktivován určitý konkrétní profil, aktivuje konzole HMC předvolený profil logické části. V jednom okamžiku může být aktivní pouze jeden profil logické části. Pokud chcete pro logickou část aktivovat jiný profil, musíte tuto logickou část ukončit, a teprve potom aktivovat jiný profil logické části.
Profil logické části se identifikuje pomocí ID logické části a jména profilu. ID logických částí jsou celá čísla, která označují jednotlivé logické části ve spravovaném systému, a jména profilů označují profily, které pro tyto logické části vytvoříte. Jména profilů musejí být pro danou logickou část jedinečná, ale dané jméno profilu můžete použít pro různé logické části jednoho spravovaného systému. Například logická část 1 nesmí mít více než jeden profil označený jménem normal, můžete však vytvořit profil normal zvlášť pro každou logickou část spravovaného systému.
Při vytváření profilu logické části vám konzole HMC zobrazí všechny prostředky, které jsou v systému dostupné. Neověřuje však, zda nejsou některé z těchto prostředků právě používány jinou logickou částí. Z toho důvodu může dojít k přetížení prostředků. Při aktivaci profilu se systém pokouší alokovat prostředky, které jste k profilu přiřadili. Jestliže dojde k přetížení prostředků, aktivace profilu logické části se neprovede.
Uveďme si příklad. Ve vašem spravovaném systému jsou čtyři procesory. Profil A logické části 1 má tři procesory a profil B logické části 2 má dva procesory. Jestliže se pokusíte aktivovat oba tyto profily logických částí současně, dojde k selhání profilu B logické části, protože jste přetížili prostředky procesoru.
Když logickou část vypnete a znovu ji aktivujete pomocí některého profilu logické části, pak se specifikace prostředků této logické části nahradí specifikacemi prostředků, které jsou uvedeny v tomto profilu logické části. Jakékoli změny v přidělení prostředků, které u této logické části učiníte prostřednictvím dynamické správy logických částí, budou při nové aktivaci pomocí profilu logické části ztraceny. To je výhodné v případě, kdy chcete vzít zpět změny provedené při dynamické správě logické části. Není to však žádoucí v případě, kdy chcete logickou část znovu aktivovat s tou specifikací prostředků, kterou měla v době vypnutí spravovaného systému. Proto se doporučuje udržovat profily logických částí aktuální podle posledních specifikací prostředků. Máte možnost uložit aktuální konfiguraci logické části jako nový profil logické části. Díky tomu nemusíte měnit profily logických částí ručně. Více informací o této proceduře najdete v tématu Uložení konfigurace logické části do profilu logické části.
Jestliže vypnete logickou část, která nemá aktualizované profily, a tato logická část je nastavena na automatické spuštění při spuštění spravovaného systému, můžete zachovat specifikace prostředků pro tuto logickou část tím, že vypnete a znovu spustíte celý spravovaný systém v režimu s automatickým spuštěním logické části. Při automatickém spouštění logických částí mají totiž tyto logické části stejné specifikace prostředků, jaké měly v okamžiku vypnutí spravovaného systému.
Následují ukázka ve formátu Flash vysvětluje použití profilů logických částí. Tato demonstrační ukázka ve formátu flash vyžaduje modul plug-in ve formátu flash http://www.macromedia.com/shockwave/download/index.cgi?P1_Prod_Version=ShockwaveFlash. 
K dispozici je i Verze HTML verze této ukázky.
Přidělování prostředků paměti a procesorů
Při vytváření profilu logické části se do něj zadává požadované, a dále minimální a maximální množství prostředků paměti a procesorů pro logickou část. (Totéž platí i pro 5250 CPW, pokud se používá.) Požadovaná hodnota vyjadřuje množství prostředků, které logická část získá, pokud nedojde k přetížení výkonu zpracování ve spravovaném systému. Je-li při spuštění profilu logické části k dispozici požadované množství prostředků, logická část se spustí s požadovaným množstvím. Není-li však při aktivaci profilu logické části k dispozici požadované množství prostředků, dochází k přetížení prostředků ve spravovaném systému. V takovém případě, nastanou dvě možnosti: Je-li množství prostředků, které je ve spravovaném systému k dispozici, větší nebo rovno minimálnímu množství uvedenému v profilu logické části, logická část se spustí s takovým množstvím prostředků, které je k dispozici. Je-li ve spravovaném systému méně prostředků, než je uvedené minimum, logická část se nespustí.
Přidělování virtuálních procesorů
- Předvolený minimální počet virtuálních procesorů se rovná minimálnímu počtu procesních jednotek (zaokrouhlenému na celá čísla nahoru). Je-li například minimální počet procesních jednotek 0.8, je předvolený minimální počet virtuálních procesorů 1.
- Předvolený požadovaný počet virtuálních procesorů se rovná požadovanému počtu procesních jednotek (zaokrouhlenému na celá čísla nahoru). Je-li například požadovaný počet procesních jednotek 2.8, je předvolený požadovaný počet virtuálních procesorů 3.
- Předvolený maximální počet virtuálních procesorů se rovná maximálnímu počtu procesních jednotek (zaokrouhlenému na celá čísla nahoru). Je-li například maximální počet procesních jednotek 3.2, je předvolený maximální počet virtuálních procesorů 8 (4 x 2).
Při aktivaci logické části pomocí jejího profilu na konzoli HMC je této logické části přidělen požadovaný počet virtuálních procesorů. Pak můžete pomocí dynamického rozdělení na logické části změnit počet virtuálních procesorů na jakékoli číslo mezi minimální a maximální hodnotou. Toto číslo musí být vždy vyšší než počet procesních jednotek přiřazených této logické části. Dříve než změníte předvolená nastavení, mělo by se provést modelování výkonu.
- Minimální počet procesních jednotek 1.25
- Požadovaný počet procesních jednotek 3.80
- Maximální počet procesních jednotek 5.00
- Minimální počet virtuálních procesorů 2
- Požadovaný počet virtuálních procesorů 4
- Maximální počet virtuálních procesorů 10
Při aktivaci logické části pomocí jejího profilu na konzoli HMC vidí pak operační systém čtyři procesory, protože se logická část aktivuje s požadovanou hodnotou čtyř virtuálních procesorů. Práci každého z těchto virtuálních procesorů podporuje 0,95 procesní jednotky. Poté, co se logická část aktivuje, můžete pomocí funkce dynamického rozdělení na logické části změnit počet virtuálních procesorů na jakékoli číslo od 2 do 10, pokud bude splněna podmínka, že počet virtuálních procesorů je vyšší než počet přiřazených procesních jednotek. Zvýšíte-li počet virtuálních procesorů, mějte na paměti, že tím snížíte výkon zpracování, který bude mít každý z těchto procesorů k dispozici.
Přidělování I/O zařízení
- Pokud je I/O zařízení přiřazeno profilu logické části jako povinné, pak v případě, že toto I/O zařízení není k dispozici nebo je právě používáno jinou logickou částí, nemůže být profil aktivován. Stejně tak není možné odebrat povinné I/O zařízení nebo je přesunout k jiné logické části pomocí funkce dynamického rozdělení systému na logické části, když je profil logické části již spuštěn. V takovém případě je nutné tuto logickou část vypnout a teprve poté může být I/O zařízení používáno jinou logickou částí. Toto nastavení je vhodné pro zařízení, která jsou potřebná pro nepřetržitý provoz logické části (jako například diskové jednotky).
- Pokud je I/O zařízení přiřazeno profilu logické části jako požadované, pak může být profil aktivován i v případě, že toto I/O zařízení není k dispozici nebo je právě používáno jinou logickou částí. Požadovaná I/O zařízení mohou být rovněž logické části odebrána či přesunuta k jiné logické části pomocí funkce dynamického rozdělení systému na logické části, aniž by bylo nutné logickou část vypnout. Toto nastavení je vhodné pro zařízení, která mají být sdílena více logickými částmi (například optická zařízení).
Výjimkou z tohoto pravidla jsou adaptéry typu InfiniBand (IB), které jsou na konzoli HMC přidány k profilům logických částí vždy tak, jak je třeba. Každý fyzický adaptér typu InfiniBand (IB) obsahuje sadu 64 GUID (globally unique ID), které lze přiřadit profilům logických částí. Každému profilu logické části můžete přiřadit více GUID, ale pouze jeden GUID z každého fyzického adaptéru typu InfiniBand (IB) můžete přiřadit každému profilu logické části. Také platí, že jeden GUID lze v daný okamžik použít pouze jednou logickou částí. Můžete vytvořit více profilů logické části se stejným GUID, ale v daný okamžik lze aktivovat pouze jeden profil logické části.
Jestliže vytvoříte logickou část s operačním systémem i5/OS pomocí konzole HMC, musíte označit příznakem ta I/O zařízení, která budou pro tuto logickou část s operačním systémem i5/OS vykonávat určité funkce. Více informací o těchto typech zařízení najdete v tématu Označené prostředky u logických částí s operačním systémem i5/OS.